středa 29. června 2016

BRUNCHING AWAY

V posledním článku jsem vám psala o tom, jak nás s kamarádkou zničili na hodině “boxu” a my pak neměly lepšího nápadu, než si jít dát brunch. Naštěstí ve Vancouveru je oblečení určené na sport častější výjev než klasické oblečení, protože prostě pohodlí, že ano. Dojely jsme až úplně na konec North Vancouver do Deep Cove, to je taková malá roztomilá vesnička, kde je tahle skvělá kavárna Cafe Orso s nejlepšíma vaflema (yas!) a avokádovým toustem. No, on to nebyl tak úplně avokádový toust, protože to byl normální chleba, ale ten vám byl tak dobrý! Hlavně asi proto, že to bylo nejblíž českému chlebu, co jsem tady zažila a jedla. K tomu byla jakási jablková marmeláda a bylo to naprosto výborné! Kafe ani nebudu komentovat, to bylo bez chyby. Flat white v takové kavárně je sázka na jistotu. Za dva týdny jsem tam znovu! Cafe Orso, krásná práce. Na stránky kavárny se můžete podívat zde.

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo na brunch? :)
In the last post I was telling you about the horrifying “boxing” class we did last Sunday and right after that we decided to go for brunch. We drove a bit to the furthest end of North Vancouver to Deep Cove which looks like a tiny cute village, little gem in North Van and there is this amazing coffee place called Cafe Orso with delicious waffles (yas!) and avocado toast, well, more like avocado bread but it was even better. This was the closest I have had to Czech bread in here. They serve it with something like apple marmalade or jam and all in all it was delicious! I’m not going to comment on the coffee because the flat white was flawless. Cafe Orso, you are doing a great job and I will see you in two weeks! Check out their website here.

What is your favorite food to have for brunch? :)

neděle 26. června 2016

PUNCH SOMEONE

Z nějakého důvodu se mi hrozně líbil takový název pro dnešní článek, čím to asi bude? :D Každopádně jsem se s vámi chtěla podělit o ten krásný zážitek z hodiny Weekend Warriors, kterou jsme si daly s kamarádkou minulou sobotu v půl deváté ráno, ugh, už jenom to samotné vstávání bylo dost vyčerpávající, co vám budu povídat. Opět jsme absolutně netušily, co od toho čekat, ze zkušeností s tímhle studiem jsme věděly akorát to, že bysme se měly bát. A bály jsme se orpávněně! Byla to kombinace “boxu” (uvozovky proto, že náš výkon boxování nepřipomínal ani zdaleka) a dalších hiit cviků, které ze srdce nenávidím. Byly jsme ve dvojcích a střídaly se v tom, kdo buší a kdo to brzdí. Řekla bych, že názvosloví mám zmáknuté, což? :D Pak tam byli jenom další čtyři chlapi, kteří ale věděli, o čem je řeč, když na nás instruktor vejskal čísla a povely. My se jenom smály a snažily se trefit cíl a zároveň nikoho nezranit. Klučina z nás byl trochu na prášky, když jsme se mu ne a ne přestat smát a to nás rozesmívalo ještě víc. Znáte to taky? Neměli byste se smát a proto se smějete ještě víc? Ke konci hodiny jsme to ale vylepšily a dost nás to bavilo. Koncová hiit session nás ale dorazila a z hodiny jsme odcházely s propoceným oblečením, bolavými svaly, ale smály jsme se furt. 

Takže koukejte vytáhnout kohokoliv a jděte takhle blbnout, já z toho měla dobrou náladu celý týden. Zkoušel jste někdo box? :D Jaké to bylo?
For some reason I really liked the title for today’s post, wonder why that might be :D Anyways, today I wanted to share with you guys me and my Sarah’s experience from that wonderful workout class called Weekend Warriors that we did last Sunday at 8:30 in the morning. What can I say, I was exhausted just from waking up that early on Sunday. Again, we had no idea what to expect, the only thing we knew for sure was that we should be afraid. The fear was justified! The class was a combination of “boxing” (I’m using quotations because what we were doing had nothing in common with actual box) and more hiit exercises which I hate from the bottom of my heart. In couples we were alternating in who is punching and who is getting punched. My terminology is on point here, I know, no need to remind me of that :D There were only four other guys with us and they knew what they were doing and didn’t look confused when the instructor was yelling numbers and combinations at us. The instructor was getting a bit annoyed since we were just laughing and couldn’t get the punches right but we couldn’t stop. You know the situations when you are not supposed to laugh so you laugh even harder? But at the end of the class we got the hang of it, I thing, and were enjoying ourselves until the final hiit session killed us. Despite all of that we were leaving the class all sweaty, tired and happy. 

So get up, grab whomever and go do some of those stupid things, I had the best mood the whole week. Has someone tried boxing before? :D How was it?

čtvrtek 23. června 2016

BUSY WEEK | But not really.

Co jsem se vrátila z "dovolené" doma, jsem v jednom kole. Docela často se mě ptáte, jak takový můj běžný týden vypadá a v odpovědi budu velmi stručná, protože tam toho ve skutečnosti tolik není, ale na druhou stranu se mi tam už nic dalšího nevejde. Tak dává tohle vůbec smysl nebo jak? V pondělí a v úterý jsem celý den ve škole, ve středu jenom do dvou. Pak mám odpoledne na to, abych si vyřídila všechny pochůzk, protože jindy se na ně nedostane a taky si připravuji jídlo do práce. Čtvrtek, pátek a větčinu sobot pak trávím v práci většinou od devíti, desíti tak do šesti. Takže jako volný den mi vychází akorát neděle, kdy se snažím jít hejbnout tělem, nakoupit, uvařit jídlo do školy a volat přes půl zeměkoule s těmi mými nejmilovanějšími, to je přeci samozřejmost. Do toho jdu ještě tak třikrát až čtyřikrát týdně cvičit, k tomu úkoly a pak mi štve, že nemám čas na blog, protože to je jediná věc, na kterou mám opravdu náladu a chuť, ale všechno je to pro mě momentálně o plánování, o ničem jiném :) 

Fotky jsou ještě z dnů, kdy bylo venku teplo, ne jako dneska, kdy zase byla celý den potopa a konec světa. Ale o víkendu má být zase krásně a příští týden poprvé zažiju Canada Day!

Ever since I came back from my "vacation" at home, I didn't stop. Quite often you guys ask me about how my regular week looks like and the answer is very simple because there is not much going on but at the same time I couldn't fit anything else in my schedule so does that even make sense or not? Anyways, Mondays and Tuesdays I spent the whole days at school, on Wednesdays we leave around 2pm. After that I get to run all my errands because that is the only time I have to do it over the week and then I prepare my meals to take with me to work. On Thursday and Friday (and most Saturdays too) I go to work usually from 9 or 10 in the morning until 6pm. So as my only day off I have Sunday when I try to move that body (feel the flow as one of my good friend would say), buy groceries and cook my food for the school days. Then of course I phone home to talk to those who I love the most. On top of all this I try to go to the gym about three or four times a week (yeah, I wish, lol), do my homework but then I don't have time to post here which is basically the only thing that I really want to do right now but it's all about planning for me right now, nothing else :)

Those pictures are from those glorious sunny days, not like today when it looked like the end of the world with all the rain. But it should be beautiful again over the weekend and next week I'm about to experience my first Canada Day!

neděle 19. června 2016

PHOTOSHOOT TIME

Jako součástí závěrečné zkoušky z předmětu Fashion Styling bylo připravit celý photoshoot se vším všudy - koncept, make-up, oblečení, doplňky, modelky/modely, místo, všechno. Mohli jsme si vymyslet cokoliv, což já úplně nemám ráda, protože mám pocit, že těch možností mám až přespříliš, ale nakonec to bylo super! Měla jsem štěstí, že mi modelku dělala Lauren, která nakonec přesně vystihla to, co bylo na fotky potřeba a vypadala prostě skvěle. Na výsledek se můžete podívat pod článkem :)

As a final exam for our Fashion Styling class we had to prepare the whole photoshoot - we had to come up with an idea, mood boards, clothes, make-up looks, models, location, everything. We could do whatever we wanted which I usually don't really like because then I feel that I have way too many options and things I would love to do but in the end it was so much fun! I was lucky that my Lauren was modeling for me, she did exactly what needed to be done for the pictures and she looked amazing. You can have a look at the result here :)
Hot hot hot! <3

úterý 14. června 2016

CANADIAN SERIES | Phone Providers

Konečně se mi taky podařilo přehodit operátora na lepší tarif a to byla zase eskapáda. Minulý rok hned po příjezdu jsem si samozřejmě musela pořídit kanadské číslo, našla jsem si operátory a tarify, k které nabízely, kde jsem koukala hlavně na data, a WIND mi vyšel jednoznačně nejlépe s 3GB dat za $35 měsíčně. Jenže u nich mi nefungovala sim karta v telefonu, tak jsem měla smůlu a skončila jsem u Fido, kde jsem dostala 1GB dat za $65 měsíčně, plus samozřejmě daň (tady je plus daň úplně u všeho). Účet se VŽDY platí dopředu, tzv. prepaid systém, pokud si nekupujete telefon a nemáte tedy smlouvu na dva roky, pak se to platí jako každá jiná složenka (používá se ještě složenka??). Data jsem vždy vyčerpala asi za dva týdny, takže jsem si musela někdy přikoupit další, což ten účet rozhodně nesnížilo. Naštěstí jsem si z domova přivezla nový telefon, kde už mi WIND fungoval a mohla jsem si operátora změnit. 

Šla jsem tam nakonec na čtyřikrát, protože jednou jsem neměla uživatelské číslo, bez kterého bych si nemohla nechat svoje číslo, pak jsem neměla pas, který po mně napoprvé nechtěli, pak jsem měla dva týdny do konce účtovacího období u Fido, takže bych platila další účet zbytečně brzo a čtvrtý pokus byl nakonec úspěšný! Platím o $40 méně každý měsíc, 5GB dat, protože měli promo akci a 2GB mám zadarmo navíc plus se mi načítají věrnostní body, za kterési pak můžu vybrat bonus, který využiju na roaming balíček do US. Ale aby to nebylo bez problémů, tak se mi rozházely iMessages v telefonu, takže mi některé chodí a některé ne, třeba jenom na počítač nebo český telefon na wifi. Nenadělám nic :D Jsem ráda, že jsem se Fido zbavila a nestane se mi, že by se mi nenačetly mapy a já musela hledat Starbucks s wifinou :D 

Finally I have a new cell provider with a better tariff and once again it was so much fun. Last year right after I got here I had to get myself Canadian phone number so I researched providers and the tariffs they were offering where I was most concerned about the amount of data. WIND had the best deals with 3GB of data for $35 a month but the sim card wouldn't work in my phone so too bad, I ended up with Fido paying $65 for 1GB of data per month. Obviously, I used all of my data after two weeks so sometimes I had to buy more. The plans are ALWAYS prepaid so you pay upfront except for when you are buying new phone, then you have a two year plan and you pay it as a regular bill. Luckily, I brought a new phone from home and this one works with WIND so hurray I can switch my providers!

I ended up going to WIND branch four times - once I didn't know my account number so I wouldn't be able to keep my phone number, then I didn't have my passport, third I would be loosing two weeks with Fido that were already paid for but fourth time the charm, we made it happen. Now I'm paying $40 per month less, I have 5GB of data because they were having a promotion so I got 2GB of data for free and I'm also collecting loyalty points for which I get to choose from some bonus offers and I will use it for my roaming package when I will go to the US. But that would be too easy, right? So after I switch the providers, it messed up my iMessages on my phone so I don't get all of them and it's so random, I don't get it at all. Well, what can I say, technology rules :D
Takže až budete potřebovat kanadské číslo (minimálně obden, že jo?), tak si to vygooglujte, jestli někdo má promoakci, občas jsou to opravdu super nabídky, a jinak za sebe doporučuji WIND, cenově nejvýhodnější.

So if you're looking for a provider in Canada, look it up on Google if there is a promotion going on, sometimes they would offer great deals, but I would recommend WIND for sure, the best deal for your money. 

čtvrtek 9. června 2016

WORST CLASS EVER? Nah.

Neúmyslně navazuji na předešlý příspěvek, kdy jsem se včera s kamarádkou ocitla v novém studiu na úplně nové hodině nazvané Triple Sweat. No, můžete se mi divit, že jsem nechtěla jít poprvé sama? Jak malá, já vím, ale když jsem to nadhodila ve třídě, kamarádka se hned chytla, že určitě musíme na hodinu Ugly Sweaters, předně kvůli tomu názvu samozřejmě. Všechny hodiny se tady jmenujou takhle krásně, ale mají tu i jógu, je to hned naproti od mojí práce, a hlavně to není nuda. Jako ve většině studií, i tady jsme dostaly balíček pro nové klienty, což znamená, že za $40, nebo podobně malou částku, máte neomezené hodiny po dobu dvou týdnů. Někde je to měsíc, jinde deset dní, záleží na studiu, ale účelem samozřejmě je vyzkoušet co nejvíce hodin a zjistit, co vám vyhovuje. Včera jsem tam málem vypustila duši. Sarah zase bude umírat na józe, tak si to vyměníme, ale nevěděly jsme, jestli brečet bolestí nebo se smát nad tím, jak hroznou fyzičku máme. Nevyberete si :D A dneska mě za odměnu bolí každý sval na těle, ruce, nohy, záda a podle mě i svaly na hlavě.

It wasn't intentional but I'm continuing with the topic from the last post because somehow I managed to appear in this new studio at a new workout class called Triple Sweat. Uhm, can you blame me that I didn't want to go by myself the first time? Worse than a child, I know, but when I asked my friend she definitely wanted to try a class Ugly Sweaters, just for the sake of the name, obviously. All the classes here are called like this and we got this package for new clients when you pay $40 and you get two weeks of unlimited classes. That's how it's in the most of the studios around here so that you can try as many classes as possible so you can figure out what you like and what is not really for you. I almost died yesterday, Sarah will be having hard time at the yoga class so we'll switch the dying roles but even yesterday we didn't know if we should cry from the pain or cry laughing about in how bad of a shape we actually are. Make your pick :D My reward today is sore muscles all over my body, even my muscles on my head are in pain.
Let me just take a moment - how cool is this place though?!!

úterý 7. června 2016

VANCOUVER IS WORKING OUT

Ač je to asi dost zvláštní, tak jsem poměrně aktivní člověk a věřte mi, že nikdo z toho není překvapenější než já sama. Jednou se hýbu víc a jindy skoro vůbec, záleží na tom, jak se mi chce, ale pohyb k životu potřebuji. Druhy pohybu musím střídat, abych se nenudila, ale mám ráda jógu, kardio a fitness hodiny. Doma se moc cvičit nepřinutím, i když bych ráda, protože to šetří čas. 

Even though it might come up as a surprise (I am most surprised for sure) I actually am quite an active person. Some times I workout more, sometimes not so much but I do need physical activity to keep me sane and happy. However I need variety otherwise I will get bored - yoga, cardio and fitness classes are my favorites. I would love to workout at home because it saves up so much time but I don't push myself enough, ugh.


Zpátky doma jsem měla fitko dvě minuty autem nebo devět minut pěšky (ano, vím to na minuty, šla jsem to milionkrát :D) a buď jsem šla cvičit sama nebo na jógu. Ve Vancouveru jsou ale hodiny cvičení, stejně jako všechno ostatní, dražší než designové kabelky. Naštěstí jsem student a na jógu mám 50% slevu, jenže ta místnost je vyhřátá, takže když je venku teplo, tak tam prostě nepůjdu, to by mi bylo jenom zle. Pak mám členství ve fitku, kam mi to ale pěšky trvá 20 minut a autobusem 25 minut, takže když jdu ze školy, tak jsem doma stejně až třeba v 8 večer. Nic dramatického, ale znamená to tahat sebou celý den věci a že za ten den nestihnu vůbec vůbec nic jiného. Mít auto, tak jsem ve fitku zase za 3 minuty, pak mi někdo tvrďte, že to auto nepotřebujete, pff.


Back at home I had my gym two minute drive from my house or nine minutes by feet (yes, I know that exactly, I walked that path too many times :D) and I either worked out by myself or went to a yoga class. But we're talking Vancouver now where gym memberships and fitness classes are as expensive as designer handbags. Luckily I'm a student here so I have 50% off in my yoga studio but I don't go there anymore since it's getting warm outside and the yoga room is heated so I would feel sick. Then I have a membership in local gym but it takes me at least 20-25 minutes to get there so when I go there right from school I still get home at 8pm. Not that it's anything dramatic but it means that I have to drag my stuff around the whole day and I don't get to do anything else. If I had a car here it would take me literally three minutes to get there so please don't try to tell me that owning a car doesn't save time. 

Musela jsem si najít jinou alternativu, jenže já to běhání fakt nesnáším! Ne, ne, ne. Bylo tomu nedávno dva roky, kdy jsem se začala snažit o něco jako běhání a opravdu jsem se snažila minimálně ob den, ale úmorný pocit neodezníval a kýžený pocit blaženosti po běhu už vůbec ne. Co ale můžu dělat celé dny, je chodit. To mě baví, uklidňuje, klouby nebolí a je mi krásně. Proto jsem doma chodila i na HEATy, což tady ale bohužel nevedou. Nakonec celý vývoj skončil tzv. indiánským během. Kousek běžím rychle a kousek jdu, což se tady provozuje náramně, když jsou tu bloky do čtverce a prakticky stejně dlouhé. Zvyšuju a snižuju svoji tepovou frekvenci a zlepšuju si taky kondiční stav stejně jako klasickým během.

So I had to find an alternative but... I really do hate running. That is a big no for me. But don't take me wrong, I tried. I started two years ago, ran at least once in two days but the suffering wouldn't go away and that famous happy feeling after wouldn't come. But what I actually love is walking, I can enjoy that for hours, joints don't hurt and a feel great. That's why I was going to HEAT classes in Czech but there is no such thing in here. Finally, it all developed into so called indian running which means I run fast and then I walk the same or shorter distance. It works your heart rate up and down and improving your physique and endurance. 


Takže kdo jste odpůrcem běhu jako takového stejně jako já, nebudeme se za to omlouvat, běžci ať si hopkají a my si budeme chodit a nebo zkusíme něco uprostřed. Nejlepší je to odpoledne hned po škole, pěkně protáhnout kostru po celodenním sezení a nebo hned ráno (já musím nalačno, se snídaní v břiše bych se koulela a bylo by mi špatně) nastartovat den hezky pěkně. Hlavně vás to musí bavit! :)


This is perfect for people who are not happy while running and also have unlimited time to walk around forever, don't apologize, just come up with something that works for you the best. That is the most important thing about that. :) Workout in the morning if you fancy to start up your day like that or after work or school to wind up.

neděle 5. června 2016

OH, HELLO THERE SUNDAY

Uff, mám takovou radost, že už je neděle, protože mám konečně volno! Včera už jsem byla tak unavená a tak moc mě bolelo celé tělo (hlavně nohy!!!) po celém týdnu buď ve škole nebo v práci nebo ve fitku, takže jsem si včera večer uklidila a padla do postele tak vyčerpaná, že mi ani nešlo usnout. Stane se vám to někdy taky? To je nejvíc bezmocný stav :D Tak jsem tomu nechala chvilku a pak jsem odpadla do půl osmé ráno, což pro mě znamená si přispat (moje minulé já si klepe na čelo právě). Pořád mě bolely nohy a nejsem úplně ve své kůži dneska, takže jsem akorát doma, odpočívám, budu vařit za chvilku a koukám na filmy. Venku je krásně, tak se večer půjdu projít, ale jinak nic a ne, není mi to blbý ani trochu, protože zítra ten maraton začne nanovo. 
Takže krásný začátek týdne všem! :)

Ugh, I'm so so happy it's finally Sunday because it's finally my day off! Yesterday I was so tired and my whole body (especially those legs!!!) hurt so bad after the longest week at work, school and gym that I just cleaned up my place and fell into bed so exhausted that I couldn't fall asleep. Does that happen to you sometime too? That is the worst :D The legs were still sore in the morning so I've been basically laying all day, cooking and because it's really nice outside, I will go for a walk in the evening but that's about it and no, I don't feel bad at all. Sorry not sorry because the circus starts again tomorrow morning. You all have the best start to the week, kick some butts and watch out for new posts coming soon! :)
Ale nic nezachrání neděli tak jako zdravé palačinky s ovocnou omáčkou, co?
But nothing can fix Sunday like a stack of healthy pancakes with fruit sauce, hey? 

pátek 3. června 2016

HOW TO... | Learning English

Další příspěvek na vaše přání, moji milí čtenáři, protože to byl důvod, proč jsem si to tu založila, že jo. A protože jsem to slyšela už dávno před samotným odjezdem sem do Vancouveru, přišlo mi to jako dobrý nápad k tomu něco sepsat. 
"Jak jsi se naučila tak dobře anglicky?" 
"To já bych nemohla jet, bála bych se, že se nedomluvím."
"Je to ve škole s angličtinou těžký?"
"Co bych měla dělat, abych se naučila líp anglicky?"
A tak dál, a tak dál. První věc, co musím zdůraznit, že na to není jednoznačný návod ani vzorec, který se naučíte a tím to končí. Druhá věc je ta, že mě angličtina odjakživa bavila. Měla jsem ji dva roky na základní škole, kde jsem se podle mě nenaučila ale lautr nic :D Pak jsem se ocitla na osmiletém gymnáziu, kde jsme sice na angličtinu měli výbornou paní učitelku, co nás hodila do vody a plavte. Jenže já se topila sotva na trojkách. Takže přišlo na řadu doučování. Další dva roky jsem se týden co týden učila od začátku to, co jsem měla umět už ze základní školy. Pak jsme se přestěhovali do Plzně, kde jsme opět dostali stejně super učitelku, která toho po nás chtěla hrozně moc. Pamatuji si dodnes, že jsme četli časopis Bridge (přiznejte se, kdo ho měl nebo ještě má taky?! :D) a já rozumněla každé třetí slovo. Ale to byla výzva a to já ráda, takže jsem si pěkně překládala dokud jsem článku alespoň zhruba nerozumněla. Tam jsem se naučila, že není potřeba všechno hrotit do posledního slovíčka, stačí dostat význam věty a zbytek přijde sám, dělám to tak dodnes, když s někým mluvím a nerozumím úplně všemu, i ve filmu :D 

Another post requested by you, my lovely readers, because you are part of the reason I started this blog. And also because I've heard this question many many times before I even left for Vancouver, I thought it's a good time to try and answer it. 
"How did you learn English?"
"I could never go like this, I'm scared I wouldn't understand anyone."
"Is it hard to study in English?"
"What should I do to learn better English?"
And it went on and on and on. First thing I'd like to emphasize big time that there is no magic formula that you learn and suddenly you speak English. The second this is that I have always loved English. I started at elementary school but I didn't learn a single thing, hahah. Then I transfer to the eight year grammar school and the English teacher was great but tough and I had to try really hard to at least get C. So my parents got me a tutor which helped me big time. Then we moved to Pilsen and the new teacher was just as great but even tougher than the previous one. Well, it was a challenge and I love those. Therefore, I was trying really hard in her classes, we had this magazine that I couldn't understand at all and it took me ages to translate those articles, omg, that was painful. But I've learnt that it's not necessary to try to understand every single word, you just have to get the main message the article or person is trying to tell you. This will make your life with English much easier.
Dalším hnacím motorem pro mě byly zahraniční webové stránky, kterým jsem chtěla rozumět, ale Google translator ještě nebyl na takové úrovni jako dnes. Opět jsem rozumněla maximálně tomu, kam Mary-Kate a Ashley šly nakupovat, ale neustále jsem byla v procesu. Dále tu máme písničky, kterým jsem chtěla rozumět - že písnička Should I Stay Or Should I Go je ve skutečnosti o rozchodu dvou lidí, jsem chytila někdy vloni, protože Pokondři zpívají o Splitu jako městě a ne o splitu jako oddělení. No, smála jsem se sama sobě hodnou chvilku. :D S kamarádkama jsme se pak na konci třeťáku na střední přihlásily na zkoušky First Certificate in English a společnými silami jsme to všechny prošly. Další výzva splněna. Kdybych to takhle chtěla mít s němčinou. Tam se nedokážu motivovat zatím vůbec, tak třeba někdy, zatím pořád pracuji na angličtině, ale chápu, že někdo to může mít jako já s právě němčinou nebo francouštinou, u jednotlivých lidí je to různé. Taťka se mi třeba pořád snaží vysvětlit, že němčina je tisickrát jednodušší než angličtina, ale tam se tedy hrubě neshodneme :D Ale co jsem sledovala jeho učící proces, tak ho máme podobný ba skoro až identický. Tím jsem vám chtěla říct, že jsem se to taky nenaučila za měsíc a ani za rok a že je jedno o jaký jazyk se jedná, ale teď se s vámi podělím o moje tipy. Takže jak na to?

The other thing that made me learn English were websites written only in English which I really wanted to understand because I wanted to know where Mary-Kate and Ashley went shopping, you know? So I was reading English articles here too and then I was trying to understand my favorite songs. At the end of the junior year in high school, me and couple of my friends decided to get the First Certificate in English. Another challenge accepted. So we studied together, went to prep courses together and passed with flying colors together as well and what a great feeling, let me tell you. I wish I had the same perception with German too but no, I don't get that language and I know that other people might have this resenting relationship with English too, like my dad who is fluent in German and learning English and he's constantly trying to persuade me that German is thousand times easier than English. Say whaaaat?! No, that is not true so believe me, I do get you how you might feel with English but if you want it, you have to work for it. The thing is that I learnt English basically the same way like my dad learnt German. The study pattern is practically identical so no matter the foreign language, there is only one way how to master it and that is practice, practice, practice.
1. Motivace
Pro cokoliv, co v životě děláte, potřebujete motivaci. Úplně nejlepší samozřejmě je, když věci děláte čistě jenom proto, že vás baví, ale to u učení cizích jazyků, nových slovíček a nesmyslné gramatiky (předbudoucí čas jsem ještě stále nepochopila, buďte úplně v klidu) to jde horko těžko dělat to čistě pro tu potěchu jako třeba jít si zahrát nějaký sport. Musíte si tedy najít motivaci. Máte kamaráda/ku, který by se chtěl taky zlepšit? Šup na společné kurzy, kam alespoň nebudete muset chodit sami. Ještě lepší by ale bylo, kdybyste se přihlásili na test/zkoušku za určitý čas, ať vás tam pěkně něco vzadu v hlavě něco tlačí, protože tam se ukáže, kdo se připravil a kdo ne. 
Kdyby pro vás byly kurzy nebo zkoušky nákladné, poohlídněte se ve škole. Na ZČU v Plzni se každý rok pořádá Summer Language School, která probíhá tři týdny v červenci a určitě je mnohem levnější než kurzy v jazykových školách (plus je to tuším asi 6 kreditů navíc, ha!). Na internetu je také spousta kurzů a testů zadarmo, takže se s kamarádama můžete testovat i tam!

1. Motivation
It doesn't matter what you do in life, you always need motivation to do it whether it's because you need to survive or because you love the thing you're doing. Alright, you probably won't adore every single moment of studying so you have to find something that will get you to open up that book and study. Do you have a friend who would like to improve their skills too? Perfect, let's do it together. Sing up for courses, study together and the best thing you can do is to sign up for a test to get a certain certificate. That is one of the best motivations because there is no cheating, the test will show whether you studied or not. Or get yourself a treat for every test or exam you pass. Chocolate anyone?   

2. Škola hrou
Učebnice gramatiky jsou určitě potřeba. Jak používat podmiňovací způsob se nenaučíte z filmu. Používejte učebnici, kterou máte ve škole, nebo si kupte svoji a pokud nechcete investovat do svojí knížky, tak v knihovně je možností více než dost. K učebnicím jsou většinou přiložené CD romy nebo dnes už hesla pro přihlášení k systému online, kde máte různá poslechová cvičení i s testy. Plus jsou v každé učebnici výsledky, tak se můžete sami procvičovat a kontrolovat. 
Jenže kdo má rád učebnice, že jo. (Kromě mojí nejlepší kamarádky, ta má z nákupu učebnic snad stejnou radost jako z nových bot, i tací mezi námi jsou, hehe.) Kdo je ale jako já, která jenom ze samotného pohledu na učebnici pobledne až vypadá jako stěna, tak je potřeba si to zpříjemnit. Spousta učebnic a cvičení se dá najít online a kolikrát i zdarma. Filmy a seriály - zapoměňte na dabing (to by stejně měli zakázat kromě pohádek), pěkně v originále v angličtině. Začnětě s českými titulky, pak anglické a pak už nebudete potřebovat ani ty. Časopisy a pak knížky - trvá to o chvilku déle se pročíst na konec, ale ten pocit, když to zvládnete v jiném jazyce? K nezaplacení. 

2. Learning has to be fun
I don't think there is a way to learn new grammar rules without a text book. Go get yourself one - either a new one, from a library or download something online. The hard copies do have results in the back so you can see whether you're doing it right or not, CDs with listening exercises or passwords to access these exercises online.
But who does like textbooks, right? (I mean besides my best friend who is as excited when she buys herself a new textbook as she is when she buys herself a new pair of shoes, almost.) But who is feeling sick only from looking at a textbook (uhm, me, myself and I, uhm), you have to find a way how to make the learning process more enjoyable. This is where you forget about dabbing and watch all the movies and TV shows in original. Start with Czech subtitles and make your way to the original ones. At one point you won't need either of these which will come handy on the airplane when subtitles won't be an option and you will be sitting there like "I don't car, I got this." Yas.
3. Pomůcky
Vezměte do ruky mobil, sjeďte do nastavení a přepněte si telefon do angličtiny. Bez debaty, vážení. Kamarádům z Ameriky jsem narovinu řekla, že se s nimi chci zlepšovat v angličtině, takže mi schválně dávají různé slovní obraty, co nejsou tak časté, zkouší na mě mluvit rychle, abych se snažila se chytat a podobně. České weby prakticky nečtu kromě blogerek, ráda si čtu články na vogue.com, elle.com, vancitybuzz.ca, spousta receptů, podle kterých vařím je v angličtině, sleduji hodně zahraničních youtuberů a talk show (Ellen je nejlepší!). Tam už žádné titulky nejsou, moji milí :) Absolutně při tom nevnímám, že se vlastně "učím" anglicky, ale přitom se mi to krásně v té hlavě ukládá a tříbí. Jsou to různá témata, rozličná slovní zásoba a tak. Vím, že hlavně kluci se nejlépe anglicky naučili z počítačových her, velká závist, bohužel momentálně mě baví jenom jedna online hra a tam už znám všechny hlášky nazpaměť :D I když si pamatuji, že jsme jako menší s bráchou hráli Huga, ale ten byl anglicky jenom někdy.

3. Tools
Grab your phone, go to the settings and switch your phone to English version. No, no excuses, my lovelies. I also told my American friends I want to practice English with them so they use weird phrases and idioms with me and it's been amazing. I basically don't read any Czech websites beside some Czech bloggers, I subscribed to elle.com, vogue.com and vancitybuzz.ca just to name a few. I source recipes in English and yes, I do watch tons of Youtube videos from foreign Youtubers and a lot of talk shows (bless Ellen!) with no subtitle option obviously. I don't realize at all that I'm actually "learning" the whole time and it's slowly saving to my longterm memory which is crucial for learning foreign language. 

4. Rozděl a panuj
Zapomeňte na to, že se anglicky naučíte za rok. Ne, že by to bylo nemožné, ale pokud k tomu chodíte do školy, do práce nebo do školy a do práce a vedete normální život, tak to asi nebude dost dobře proveditelné. Dávejte si tedy menší cíle a spíš sledujte pokroky v tom, jak rychle ten nový článek na webu dokážete přečíst. Čtěte moje články výhradně v angličtině! Berte to písničku za písničkou, článek za článkem a zapněte si chvilkama podcasty nebo anglické rádio. Zprávy budou všude stejné, jenom se s nimi můžete i něco naučit. A místo Vládi Hrušky si zapněte Jamieho Olivera, je to větší sympaťák, vaří lepší jídla a v životě neslyšel o rohlíkovém sushi nebo co to bylo. :D

4. Conquer and Rule
Right now forget about learning a new language in a year if you have a normal human social/work/school schedule like me or anyone else for that matter. Not that it would be impossible, it would require a power will of a monk. Give yourself smaller goals, watch your progress with the time in which you manage to understand what the author is trying to say in the article. Don't translate every. singe. word. Do it after you read the article. Read MY articles in English, ignore the Czech version. Listen to English speaking radio stations, listen to podcasts in English. The news will be the same, Jamie Oliver has great recipes, oh yeah!
I já jsem tady první semestr trochu zápasila s přemírou angličtiny, což bylo způsobeno jednak tím věhlasným kulturním šokem a jednak kupou nových slovíček z fashion/business oboru. Ale to se za dva/tři měsíce srovnalo a dneska už to ani nevnímám. Tuhle jsem musela dát ve třídě v televizi něco víc nahlas, protože jsem tomu potichu nerozuměla, protože je to pořád můj druhý jazyk a spolužačka mi řekla, že na to úplně zapomněla a to vám povím, to byl pocit, že jsem se s tím nafouknutým egem málem nevešla do místnosti. A že to byla velká místnost, haha. Baví mě, jak se v angličtině intonuje, snažím se to napodobovat a asi to občas zní hodně vtipně, ale pro mě je to zábava. Hlavní je se nebát mluvit! Protože víte co? Kdo má nějaký přízvuk, tak to znamená, že to není jeho mateřský jazyk a umí tedy jazyky minimálně dva. Takže si to pamatujte a neztrácejte naději, nakonec to pak budete vysvětlovat ostatním, jak na to mají jít. Mám vás ráda, papa! 

Piště do komentářů další tipy a nápady, všichni je uvítáme! :) A co je tak napsat v angličtině, hmm?

Edit: Tohle byly všechno moje doporučení, ale zeptala jsem se i ostatních lidí a jednohlasně všichni vychvalovali dvoujazyčné knížky, kdy na jedné stránce máte text v angličtině a na druhé je to samé v češtině. To by taky mohlo být super! A potom také doporučovali stáhnout si klidně i offline aplikace na telefon, kde můžete trénovat, když jedete v autobuse nebo na někoho čekáte. Dvě mouchy jednou ranou, to je nejlepší :)

And no worries, I had my share of troubles trying to get into the whole English studying thing the first semester I was here. It wasn't easy, I was frustrated most of the time because of the whole cultural shock that was only settling down and also because of the enormous amount of the new specialized vocabulary. It took some time but after two or three months it was and still is very much alright. The other day I didn't understand something on TV because it was too quiet and I needed the volume up because, well, it still is my second language and one of my classmates told me that she completely forgot about that. My ego was so pumped and big that I thought I won't be able to fit in the room with it, hahah. I love how you intonate in English, I do have an accent so I might sound too funny sometimes but I couldn't care less. You know why? Because if one does have an accent, it only means he knows at least two languages and it might be one more than you do. Always remember that and don't lose hope, you can get there. Love you!

We all welcome comments with other tips and suggestions! :) And how about writing them in English, huh?

Edit: All of those were my suggestions but I asked other people too and they all agreed on bilingual books where you have the text in English on one page and in other language on the other. Well, might be worth a try! And also they suggested all sorts of free offline apps for practicing your knowledge on the bus or when you're waiting for someone.
Pozn. Fotky nejsou zrovna kvalitní, ale jsou z mojeho procesu učení se na dvě anglické zkoušky zároveň. Jó, to byla zábava. TOEFL a GMAT, kdyby si to někdo chtěl zkusit. :D

středa 1. června 2016

SUNDAY NATURE TRIP

O víkendu jsem tu měla návštěvu ze San Francisca, takže v sobotu po práci jsme šli hezky pěkně na sushi, protože to je ve Vancouveru jednozačně must-eat! Po propršené sobotě se sluníčko smilovalo a v neděli z toho byl nádherný den, tak se hned jelo na výlet směr sever, konkrétně Whistler. Po cestě jsme udělali dvě zastávky a to konkrétně na Shannon Waterfalls a ještě u jednoho jezera, na jehož jméno si nevzpomenu, ani kdybyste mě na nože brali. Pak jsme si projeli Whistler a vše zakončili na olympijské biatlonské dráze, kde to teda upřímně nevypadalo vůbec nic moc. Spíš nic než moc. Všude byly značky s varováním o medvědech, kterých je okolo Whistleru spousta. Méďa se nakonec žádný neukázal, což si myslím, že je i dobře :D

On the weekend I had visitors from San Francisco here so after I finished at work on Saturday we went to have sushi which is a must-eat when in Vancouver! After gloomy rainy Saturday the sun decided to show us some mercy and the Sunday turned out to be such a beautiful day therefore we headed for a road trip up north to Whistler. We made couple stops along the way, more specifically we saw Shannon Waterfalls and a lake which was amazing but I can't remember the name at all. Then we drove through the Whistler Village and ended the tour at the Olympic biathlon trail which I personally think is not worth the drive. There is nothing to see. There was a lot of sign with bear warning but luckily we didn't see any of those babies which I consider a good thing :D
Shannon Waterfalls.
Na blbiny by nás užilo až dost :D
Tady jsme si na chvilinku (hodinku) zdřímly na sluníčku a byla to největší paráda!