Následující článek je takový spíš delší a povídací to tom, proč jsem do Kanady vůbec přijela. Snad to někomu z vás pomůže se odhlodlat, ať je to cokoliv, co chcete udělat a máte možná nějaký pochybnosti nebo vás něco drží zpátky. :)
Nikdy dřív jsem neměla potřebu opouštět svoji rodnou zemi na delší dobu, ale během našeho "školního výletu" do Ameriky mi došlo, že by to možná byl dobrý nápad. Necítila jsem, že bych ve škole dostávala "něco extra" a ani jsem neměla představu, co bych pak chtěla dělat, natož nějakou pracovní nabídku, takže jaký jsem měla důvod nejezdit? Žádný. Bylo mi ale jasné, že pokud budu chtít odjet hned po promoci, musím začít všechno zařizovat hned. Navíc se docela dobře znám a bylo mi jasné, že pokud nezačnu okamžitě, tak už to nikdy neudělám.
This will be one of the longer, more story like posts about the Canada journey of mine. I hope that it could help some of you to finally dare to do whatever it is you want to do awhile you might be having some doubts or there is something or someone holding you back. :)
In the past, I have never had the urge to leave my home country for a longer period of time before but during our US school trip I have realized that I it might be a good idea. On top of that, I felt like I'm not getting anything "special" from my school and I didn't have any great job opportunity so what is the reason not to go? None. I knew that if I wanted to leave after graduation, I had to start planning and arranging everything now. Furthermore, I know myself quite well and I knew that if I don't do it now, I never will.
Původní plán bylo vystudovat MBA program v Americe. Ale potom, co jsem viděla ty předměty jako statistika pro manažery, účetnictví finančních institucí, plánování a přepdovídání investic, atd., tak jsem měla pocit, že na mě sahá smrt, protože do toho účetnickýho pekla se nikdy nevrátím. Během toho jsem narazila na školu v NY, která spojovala byznys, management a marketing s módním průmyslem pod programem nazvaným Fashion Merchandising, což mě okamžitě zaujalo a od té chvíle jsem hledala školy, co nabízely takový program.
The original plan was to get the MBA degree in the US. But after I saw the courses like statistics for managers, accounting for financial institutions, investment forecasting, etc. I have a little stroke because there is no way I'm going through this hell ever again. Somehow I came across this college in NY that combined business, management and marketing with fashion industry under a program called Fashion Merchandisign and it caught my eye immediatelly. Since then I have started looking into schools that offered this program.
Procházení všech těch škol mi zabralo nekonečně času. Univerzity, odborné školy, bakalářské programy, magisterské programy, jednoleté, dvouleté... Možností je na můj vkus asi až moc, hahah, a k tomu málo času na to zvážit všechny fakta a rozhodnout se. Amerika, Kanada, Austrálie? Školné, předměty, lokace, pomoc s prací, ubytování, budu si muset koupit auto, atd. Byly i takové noci, kdy jsem šla spát a měla jsem náladu "už-nikdy-neopustím-svoji-postel." K tomu jsem se musela učit na státnice, psát diplomku, projít TOEFL a GMAT testy, domlouvat se se školama, vyřizovat papíry a to všechno najednou. Měla jsem nekonečné seznamy škol, co se mi líbily, kam jsem se chtěla přihlásit, se všema jejich uzávěrkama přihlášek. O všem jsem řekla jenom pár lidem, to kdyby to nemělo vyjít.
It took me forever to go through all those schools! Universities, colleges, bachelor degrees, master degrees, diplomas, one year, two years... So many possibilities, so little time to consider all the facts and decide. US, Canada, Australia? Tuition, course outlines, locations, career services, housing, will I have to buy a car, etc. There were nights when I would just shut my computer down and went to sleep with "I-am-never-ever-leaving-this-bed-again" mood. I had to study for my finals, write my master thesis, pass the TOEFL and GMAT tests, communicate with schools and do all the paperwork at the same time. I had endless lists of schools I like with all their application deadlines. And I told only few people about this just in case it wouldn't work out.
Nakonec jsem výběr zúžila na: New York (FIT, LIM College), San Diego (FIDM) a Vancouver (La Salle College, Blanche Macdonald Centre). Finální rozhodnutí jsem dělala spíš už pocitově na základě komunikace se školama a jejich přístupu. Vyhrálo to Blanche Macdonald Centre ve Vancouveru z několik důvodů: délka programu, jeho cena, možná pracovní zkušenost ve studovaném oboru, oddělení kariérní podpory a doporučení od slečny, která zde studovala make-up asi před dvěma lety. Jediné, co mi "vadilo," byl fakt, že škola nenabízím žádné ubytování, ale to už jsem byla rozhodnutá.
Finally, I narrowed my choices on: New York (FIT, LIM College), San Diego (FIDM) and Vancouver (La Salle College, Blanche Macdonald Centre). The ultimate decision was made based on the communication with the schools and the feeling I had about them. The winner was Blanche Macdonald Centre in Vancouver and it had many reasons: length of the program, work experience in the field of study, career services department, costs and recommendation from a girl who took the make-up program here about two years ago. The only thing I didn't like was that the school offers no campus housing but I was willing to go for it either way.
Tak, mám tu strávit dva roky - první rok ve škole a druhý rok v práci. Více o vízovém program příště! Uvidíme, co se za ten rok nebo dva stane. :) Během toho uplynulého roku jsem měla lepší chvilky, ale spíš i ty horší. I přes to, že jsem občas prohodila něco jako "nemám nejmenší tušení, kam chci jet" nebo "bude se živit tím, že nebudu dělat nic," tak jsem nikdy sama sobě neřekla "nejedu." Dělala jsem všechny věci, co byly potřeba, abych mohla odjet a neměla tak čas na to, abych všechno moc rozmýšlela a nakonec skončila tak, že bych nikam neodjela. Jediná věc, kterou jsem si byla jistá totiž bylo to, že by mě to nakonec mrzelo, kdybych neodjela. Zaznamenávat si život v Kanadě byl hlavní účel založení blogu, tak snad to někoho inspiruje, aby si šel za svým a nebál se ani takových rozhodnutí. :) A taky pomoct někomu, kdo by se chystal přijet do Kanady!
So, I'm supposed to be here for two years - school for the first year and work for the second one. More about the visa program later! We will see what is going to happen. :) During the past year, I had brighter moments and I had darker moments but even though I was sometimes saying "I don't know, where I want to go" or "I'm going to be a proffesional nothing doer" I have never said to myself "I'm not going." I was just doing all the things that were necessary and wasn't really thinking about the fact I will be leaving for real so that I wouldn't have time to overthink all of this and ended up changing my mind. I would be sorry about it later, that was the only thing I was actually sure about. Writing down my life in Canada was the main purpose of creating this blog and I hope it could inspire someone to follow his/her dreams. :) And also help someone when coming to Canada!
Žádné komentáře:
Okomentovat