Cesta zpátky do Vancouver byla opět dobrodružná, ale musím říci, že i přes všechno byla mnohem příjemnější než cesta do Čech. Odlétala jsem v pátek po poledni a všechno šlo relativně dobře. Měla jsem zabaleno včas, kromě pár maličkostí jsem všechno zařídila, byla jsem nacheckovaná a i když se mi moc nechtělo, mohla jsem vyrazit. No, jenže to bych si nesměla dát ve středu pizzu, po které se mi udělalo neskutečně špatně, takže jsem noc ze středy na čtvrtek prakticky strávila v koupelně. Celý čtvrtek jsem se tak akorát snažila přežít ve společnosti černého čaje, piškotů a suchých rohlíků. Po celém těle jsem měla pocit, že mám chřipku, bolela mě hlava a chtěla jsem jenom spát. Výborný stav na cestu! Ale protože se učím na všechno koukat z té lepší stránky, tak při představě, že se mi takhle zle udělalo o den déle a cítila se tak v letadle, jsem se zhluboka nadechla a s žaludkem jako na vodě jsem směle odletěla.
The travel back to Vancouver was adventurous once again but to be honest, it was much more pleasant than the one two weeks ago. The plane was leaving on Friday after lunch and everything was going quite alright. I mean, almost everything. On Wednesday I had pizza which didn't make me feel very well therefore I spent most of the night in the bathroom. The next day I was just trying to survive and my company was black tea, crackers and rolls. I felt like I had a flu, my head was pounding and the only thing I wanted to do was to sleep. What a great way to feel when you're about to fly across the globe, hey? But because I'm trying to look at everything from the bright side I realized that I could have easily felt like this on the plane so I took a deep breath and took off with my stomach ache.
Celkově byla cesta klidná, jedla jsem sice jenom málo, ale zato jsem poměrně velkou část cesty prospala. Při přestupu v Londýně jsme nabrali nakonec dvě hodinky zpoždění, takže domů jsem dorazila až v půl 11 v noci, ale žádná kalamita jako v Paříži se naštěstí nekonala. Na prvním letu do Londýna jsem měla za sebou manželský pár, kdy pán celou cestu svojí paní neustále vysvětloval, jak funguje letadlo, jak se nakládají a překládají zavazadla, jaké na to mají systémy, jak byl tam a pak zase jinde, že na letištní runwayi platí stejná pravidla jako na silnici pro auta a podobné hitovky. Já nechtěla poslouchat! Ale pán se byl velmi hlasitý a komentář paní ke konci letu "to je Londýn, jo?" se taky ve změti ostatních zvuků neztratil.
All in all the whole journey was going well, I didn't eat much but I managed to sleep throughout the most of the time. When transferring in London, the plane was delayed for two hours so I got home at half past ten but no drama like the last time in Paris happened so I was happy. On the first flight to London, I had this married couple sitting behind me. The guy spent the whole time explaining his wife how the plane works, how they load and unload baggages, what systems they use, that he saw this and that wherever he went, that the traffic rules on airport runways are the same as the ones for cars on roads etc. I really did not want to listen to this! But mister smartypants was very loud and his wife with comments like "so this is London, huh?" as well so I couldn't overheard anything.
Osobně mi létání nedělá žádný problém, nejsem nervózní a ani se mi nedělá špatně, ale chápu, že někteří to tak mít nemusí. Jako například paní, která seděla na letu Londýn - Vancouver ob místo vedle mě a z nervozity neustále jedla a pak začala i pít. To by mi samozřejmě vůbec nevadilo až na to, když paní celou lahvičku vylila na sebe a na sedačku, takže celá kabina smrděla alkoholem. Tak to už se mi trochu přihoršilo a pak mě to uspalo :D Pak jsem ještě !hodinu! čekala na kufr za neústálých komentářů mých spolucestujících o tom, jak Heathrow nemá dobrou pověst s posíláním kufrů a blablabla. Děkuji pěkně, to mi po tak dlouhé cestě opravdu nepřidalo. Lidi, myslete si, co jenom chcete, ale prosím vás, ono ti nikoho jiného opravdu nezajímá, tak si to laskavě nechte pro sebe, zbytek populace vám bude vděčný. Děkuji.
Personally, I have no troubles flying, I don't get nervous or sick or anything but I get that some people might have troubles with that. For example the lady sitting next to me on the flight from London to Vancouver who was very anxious so she was eating constantly and after a few hours she started drinking too. I have no problems with that, of course, but she spilled the whole bottle all over herself and the seat so the whole cabin smelled like alcohol which made me feel very sick but then it made me fall asleep :D After landing I had to wait for my luggage for over an hour! Well, what can you do right, but the comments from other people about how Heathrow is known for not sending the luggages right etc etc were not very nice. Seriously, people, you can think whatever the hell you want to think but please, the rest of was we don't have any desire to hear it so just keep it to yourselves, you will be doing all of us a huge favor. Thank you.
Žádné komentáře:
Okomentovat