Kdybyste se mě ještě před dvěma týdny zeptali, jaký typ jógy mám nejraději, jak mi to jde a co je na tom nejlepší, dostali byste úplně jinou odpověď než teď. Řekla bych vám, že nejlepší je flow/power yoga a nejraději na tom mám to, že je to stejně náročné jako kterýkoliv jiný workout, plus je to dobré na záda a držení těla. To se samozřejmě nemění, ale protože mám od té bouračky trochu problém se zády, tak jsem se na takovou hodinu úplně necítila a šla jsem na "protahovací a relaxační" hodinu. Dělá se tam úplně to samé, jenom to je pomalejší a jde víc o to protažení, srovnání těla a dýchání.
If you would have asked me about two weeks ago what type of yoga is my favorite, how am I doing in classes and what is the best part about it, you would have gotten a completely different answer than I will give you today. I would have told you that the best type of yoga is flow or power yoga because you get to workout like in any other class and it is so good for your back and posture. Obviously, it is still true, but since the car crash I have been having a bit problems with my back so I wasn't feeling up to this class. Therefore, I decided to try a "deep stretch and relaxation" class where it is all the same but you do everything in slower pace and it is more about stretching, body alignment and breathing.
Průšvih je, že jsem zjistila, že nejsem takový velký ó jogín, jako jsem si doposud myslela! To byla trošku rána pro moje sebevědomí, když jsem se do těch pozic sotva dostala a nebo bych v nich trpěla. Ugh! Jak to?! Po šesti letech (skoro) pravidelného tréninku jógy a tohle je odměna? To potěš teda :D Hlavně jsem si celou dobu myslela, že takhle pomalá jóga by mě nemohla bavit, ale vzhledem k tomu, že si tam užívám každý moment zkoušením, co to moje tělo dokáže a pak si domů pomálu hopkám (ale jenom pomálu proto, že mě fakt všechno bolí) spokojená jako to kotě, tak na tom asi něco bude :) Měl jste taky někdo podobné zjištění, že vám něco nejde tak moc, jak jste si původně mysleli? Nebo jsem namyšlenec sama? :D
Průšvih je, že jsem zjistila, že nejsem takový velký ó jogín, jako jsem si doposud myslela! To byla trošku rána pro moje sebevědomí, když jsem se do těch pozic sotva dostala a nebo bych v nich trpěla. Ugh! Jak to?! Po šesti letech (skoro) pravidelného tréninku jógy a tohle je odměna? To potěš teda :D Hlavně jsem si celou dobu myslela, že takhle pomalá jóga by mě nemohla bavit, ale vzhledem k tomu, že si tam užívám každý moment zkoušením, co to moje tělo dokáže a pak si domů pomálu hopkám (ale jenom pomálu proto, že mě fakt všechno bolí) spokojená jako to kotě, tak na tom asi něco bude :) Měl jste taky někdo podobné zjištění, že vám něco nejde tak moc, jak jste si původně mysleli? Nebo jsem namyšlenec sama? :D
The problem is that I found out that I am not such a yogi like I though I was! Well, that was kind of hard on my confidence when was having troubles getting into those poses or I was suffering trying to do it. Ugh! How is that even possible after six years of (almost) regular training? This is the reward? Why?! :D Also I have always had in my head that the "slower" type of yoga is nothing for me but since I am enjoying every single moment of it and then I am nearly hopping home (only nearly because everything hurts) all happy and satisfied, I think it might be a good thing after all :) Have some you had a similar revelation about your skills or is it just me being too cocky? :D
 |
| Btw, I'm back to my oatmeal breakfast routine. Oh my, I missed it so much. You are welcome for that information. |
Žádné komentáře:
Okomentovat